Bojíme se státních maturit? (3.číslo)
Jasno ohledně státních maturit nemáme my, učitelé, vedení škol a kdo ví, zda samotné ministerstvo školství. Můžeme se jen domnívat, zda už má vše kolem státních maturit jasné kontury nebo zda je hotová pouze myšlenka. Až do května se na některých vybraných školách zkouší státní maturita na nečisto. Někteří studenti, které v příštím roce, stejně jako nás, čeká státní maturita, tedy zdvojená zkouška dospělosti, si tak mohli na vlastní kůži vyzkoušet, jak bude nová zkouška probíhat.
Já jsem tu možnost, přestože se na našem gymnázium státní maturita netestovala, měla také. Proto můžu popsat, jak na mě vzorové testování působilo. Zkoušela jsem obě verze, tedy lehčí i těžší, z matematiky, češtiny i angličtiny. V každé ze zkoušek bylo mnoho úskalí a naopak mnohdy se jednalo až o primitivní otázky. Nebudu hodnotit, zda lehčí verze byla pro pitomce a těžší zase pro génia, ale jedno jsem si na těchto testech uvědomila, že nejsem připravovaná tak, jak bych měla být. Úlohy, které jsem řešila, byly postavené zcela opačně, než se je učím řešit doposud. Nebo byl kladen důraz na to, co jsem se dosud ve škole nenaučila natolik, abych si byla jistá, že například takovou maturitu z anglického jazyka složím. První kámen úrazu? Porozumění anglickému testu. Když tak pročítám texty v učebnicích, přičemž předpokládám, že jsou to texty, které bych při své úrovni v jazyce měla zvládnout, dokážu jim porozumět. Asi si teď říkáte, tak kde je problém? Spočívá v tom, že pakliže při státní maturitě dostanete o něco složitější text, kde si nejste tolik jistí v kramflecích, zjistíte, že na hnidopišské otázky týkající se textu nedokážete odpovědět. Tohle uvádím jako příklad, avšak takových věcí v zadání státní maturity, které jsem vypracovávala, bylo daleko víc a ve všech předmětech.