Jdi na obsah Jdi na menu
 


17.listopad

25. 11. 2009
17.listopad, aneb cesta ke svobodě
 
     Předpokládáme, že studenti gymnázia by měli vědět alespoň naprostý základ o tomto významném období našich dějin. Bohužel jsme zjistily, že tomu tak není, a proto jsme se rozhodly seznámit Vás alespoň krátce s událostmi 17. listopadu.
 
    Období mezi 17. listopadem - 29. prosincem 1989 se nazývá Sametová revoluce, pro svou nenásilnou podobu - byla to revoluce bez otevřeného boje.
  
    17. listopadu 1989 při příležitosti 50. výročí uzavření vysokých škol nacisty v roce 1938, se konal jako každý rok průvod k uctění památky popraveného studenta Jana Opletala. Studenti se tradičně sešli na Albertově, odkud pokračovali na Vyšehrad ke hrobu K. H. Máchy. Po skončení oficiální části demonstrace se dav neplánovaně vydal do centra města. Veřejná bezpečnost (VB) se demonstranty pokusila zadržet, ale policejní zátarasy byly protrženy, a tak skupina pokračovala dále. Lidé se s VB střetli znovu a byli nuceni pokračovat na Národní třídu. Tam je policie definitivně zastavila a studenti si sedli na zem - jako důkaz, že se nechtějí bít.
 
    Ovšem Veřejná bezpečnost se obávala opakování předchozí situace, a tak bylo přibližně 10 000 demonstrantů uzavřeno mezi dva policejní kordony. Demonstrace dále probíhala nenásilně, za provolávání hesel jako "Máme holé ruce" nebo "Havelna hrad!". Později došlo ke změně situace, kdy již nebylo možné obklíčení opustit, ačkoliv byli vyzýváni k rozchodu, nebylo jiné cesty ven než tzv. "uličkami", ve kterých byli demonstranti brutálně biti. Bylo zraněno přes 560 osob.
 
    Část studentů, kterým se podařilo z místa utéci, zamířila do divadel, kde hovořila s herci o policejním zásahu na Národní třídě a projednávala vyhlášení stávky na podporu studentů. Mezi lidmi se 18.listopadu začala šířit zpráva o brutálním zásahu proti studentům, což vedlo k pobouření občanů, kteří vyjadřovali podporu studentům a nesouhlas s tvrdým zásahem. V divadlech a na vysokých školách se začaly organizovat stávkové výbory, požadující vyšetření a potrestání osob zodpovědných za nepřiměřený zásah. Od pondělí 20. listopadu se podařilo na většině pražských vysokých škol vyhlásit stávku, která se rozšířila i na většinu zbývajících škol v Československu. 
 
     Již 17. listopadu se začala mezi demonstrujícími šířit fáma, kterou vypustila Drahomíra Dražská o tom, že při zásahu údajně zemřel student Martin Šmíd. Zveřejnění této zprávy mělo za následek pobouření celé společnosti. Později se objevily spekulace, že celá kauza byla zinscenována agenty StB a že údajný mrtvý student byl člen StB poručík Ludvík Zifčák. Podle zprávy vyšetřovací komise skutečně Zifčák po zákroku VB ležel na zemi, ale jeho bezvědomí nebylo předstírané, protože v průběhu zákroku skutečně omdlel.
     Pod tlakem demonstrací a rozpadu okolních komunistických režimů se ocitla i Komunistická strana Československa. Rostoucí nespokojenost občanů také přispěla k jejímu rozhodnutí vzdát se moci a sestavit novou vládu.Ta se ovšem skládala opět hlavně z komunistů ( 15 komunistů, 5 jiných členů )
 
     10. prosince Gustáv Husák jmenoval první ne zcela komunistickou vládu od nástupu režimu k moci. 8. prosince Občanské fórum definitivně rozhodlo pro kandidaturu Václava Havla na funkci prezidenta.
 
    Zvláštní je, že právě 17. listopadu 1989 ve večerních hodinách byl pozorován v na území naší republiky mimořádný meteorologický jev – polární záře.

Pamětní deska na Národní třídě :

Obrazek

(Kamila Kutnarová a Natálie Paloušová)
 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář