Jdi na obsah Jdi na menu
 


Planetární hygiena

21. 4. 2010

Planetární hygiena

Jde-li o zdraví Země, měli bychom si uvědomit, že jako živočišný druh nejsme vůbec šetrní. A neřežeme větev jen pod sebou. Zničíme-li životní prostředí, za pár tisíc let nejpozději se obnoví, ale bez nás i další spousty života. Čas, který zde strávíme jako jedinci, je poměrně krátký, trvání lidského druhu v relaci ke stáří světa také. Ale i té malé části času, kterou tu vyplýtváme pro sebe a své despotické ničení, je škoda.

Třídit, netřídit, spíše ano. Když nic jiného, neuškodí to. Setrváme-li alespoň u skládek a nebudeme rozhazovat svinčík všude, nebezpečnost zátěže nebude taková, jako u globálně „účinných“ pohrom. Urychleně a sofistikovaně je třeba zajistit vyšší efektivitu dopravy a naopak snížit energetické potřeby.

Trnem v oku je mi EU, která se snaží zvýšit konkurenci v oblasti obchodu snížením konkurenceschopnosti domácích dodavatelů zavedením pravidel pro dovoz a vývoz. Ne, že by domácí výrobek musel být ten nejkvalitnější, ale kolik zbytečných kilometrů se tak najezdí po celé Evropě jen proto, abychom se zbavili našich jablek a dostali potřebné množství odpovídající poptávce odjinud? Pokud je nutné takto uměle zasahovat do trhu, řešením pro nižší náročnost při dopravě na veliké vzdálenosti je podle mne větší rozvoj železniční dopravy ve všech členských státech a užití novějších technologií při jejím provozu. Což souvisí s již zmíněným snížením spotřeby energie. Dokud se nenaučíme získat energii ze samotných jader atomů, bude její výroba náročná i nákladná.

Naproti tomu vzít si rovnou takové sousto, jakým bezesporu plošné zkvalitnění těchto sektorů je, není snadné. Už jen proto, že ne všichni jsou vychování k šetření přírody, ale k šetření penězi. Tak běžte tenhle papír vyhodit do správného koše, ať se jako druh posuneme o kousek dál v poznání, co je skutečně důležitější než naše peněženky.

Michal Stanke