Máme se na volby těšit?
22. 10. 2009
Máme se na volby těšit?
Ke psaní knihy se může dostat kdokoliv, vydat ji není v poslední době taktéž žádný problém. Ale jen dva způsoby vás proslaví – buďto je to váš talent, nebo je to tak nepodařené dílo, že se o něm žhavě diskutuje, čímž se dostáváte do lidského povědomí. A s našimi politiky je to stejné. Proč se však vydali druhou cestou, cestou plnou skandálů, hádek a omylů? Nebylo by rozumnější se dát na cestu opačnou, abychom o nich neslýchali jen ve špatných spojitostech?
Za rok se ze mě stane právoplatný občan České republiky, budu moci přispět hlasem do volební urny – výstižnější pojmenování snad nemohlo být. Když už se rozhodnete, komu hlas dát, je to jako podepsat si ortel. Neboť je u nás v České republice vůbec strana, která by vynikala? Strana, u které by se člověk zastavil a jasně věděl, že ji chce volit? Strana, která jen neslibuje, ale činy uskuteční bez ztráty jinde? Být to takhle, už se těším, až mi bude dostatečný počet let a hurá do volební místnosti. Ale za stavu, který u nás panuje a který vyvrcholil letošním předsednictvím Evropské unii, se to zdá horší než noční můra. Páni politici si mohou podat ruce, jsou jako malé děti, ba dokonce horší. Kdyby se místo věčného sledování, co kdo dělá špatně, vzájemného podkopávání nohou spojili – alespoň v době, kdy jsme předsedali Evropské unii, to bylo na místě. Alespoň navenek mohli působit coby silný a důvěryhodný tým, který reprezentuje celou Českou republiku. Jak to dopadlo, asi ví každý – a opět to bylo z toho špatného soudku. Pozornost na sebe skutečně upoutali, ale takovou, že by snad bylo lepší nevynikat nijak. Když už se do toho pustili, neměli mezi sebou celý půlrok jen válčit a navzájem se předhánět.
Kdo ví, zda po takovém „úspěchu“ se nám ještě podaří získat nějakou čestnou funkci nejen v rámci Evropy, zdali je nějaká šance na zachránění české politiky.
(Kateřina Návojová, 2. A)
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář