Velká Pardubická České pojišťovny
16. 10. 2009
Velká Pardubická České pojišťovny - vítěz, jenž sliboval, že již nepojede!
Jezdecký sport je velmi rozsáhlý, co se odvětví týče. Jen dostihy mají vrchol, jenž zná téměř každý z obyvatel České republiky. I ten, kdo se o koně nezajímá, má přesto povětšinou nějaké povědomí o pojmu Velká Pardubická. Dostih je především proslulý Taxisovým příkopem, který se skáče pouze 1x do roka. Závod dlouhý 6900 metrů se letos běžel již po 119.
Návštěvnost v Pardubicích opět narostla, na druhý říjnový víkend 11. 10. 2009 přijelo skutečně mnoho lidí. Ani letos nechyběl prezident Václav Klaus, na návštěvu přijel i bývalý německý jezdec Peter Gehm, jenž Velkou vyhrál třikrát. Z dostihových expertů, předních našich novinářů a fotografů si tento obrovský svátek nenechal ujít téměř nikdo. V publiku byla i podstatná část anglických diváků. Ti podporovali především své koně ve VP, zahraničních koní bylo celkem 6 – z Velké Británie, Irska a Francie.
Velkou pozornost na sebe od začátku poutala vítězka posledních dvou ročníků bělka Sixteen. Jejím jezdcem byl opět jako loni Josef Bartoš, vítěz českého šampionátu překážkových jezdců roku 2008. Kurz této dvojice se chvíli pohyboval i na pouhých 1,7 : 1. Velká propast tak byla dle sázejících mezi ostatními aspiranty na vítězství. Mnoho se mluvilo i o osmiletém valachu Tiumenovi. Přímo v den Velké jako by se na něj zapomnělo. Nepatřil ani k favoritům, ani případným překvapením. Letos se postavil na trať prvně, stejně jako mnoho dalších koní. Naopak jeho jezdec, bezmála 57letý Josef Váňa st., se letos postavil na start již po 23. Pětinásobný vítěz Velké Pardubické se loni zařekl, že již skutečně od dalších startů upustí. Letos však po neúspěchu v dostizích na Albertovci změnil názor – a jeho syn mu ještě pomohl. „Přeci nebudeš končit kariéru v poli poražených!“ A když mu majitel Ivo Keler Tiumena nabídnul, legenda nejen českého dostihového sportu neváhala. Spekulace o tom, zda má ještě cenu, aby jezdil, zda nemá přenechat místo mladším, se šířila ČR.
Především díky fyzioterapeutovi se cítil celý den dobře, přestože nálada nebyla nejlepší. Od rána se dařilo „konkurenční stáji“ Holčákových, kdežto Váňovci vyšli naprázdno. Jako v minulých letech ale poslední dostih vše změnil, Josef Váňa dorazil do cíle první, téměř nezadýchaný. A opět se přepisovaly historické tabulky.
Svým mladším soupeřům v necelých 57 letech ukázal v cílové rovince záda a v sedle Tiumena se vítězně prohnal cílem. Jestliže to bylo pro debutujícího koně ve Velké první prvenství, Josef Váňa st. si počet vítězství zvýšil na plných šest. A opět snížil pravděpodobnost, že ho někdo z jezdců v počtu vítězství v tomto dostihu porazí.
Vítězná dvojice byla dle očekávání ze začátku v zadních pozicích, tam, kde to má Váňa rád. Pouze velký Taxis, čtvrtý proslulý skok, nenajíždí rád v zadní vlně, letos však výjimečně v třetí. Na Taxisu skončil jen Hirsh, Váňa se letos nemusel bát stejného osudu jako v roce 1992. Tehdy s legendárním Železníkem padly naděje při přepadnutí ležícího koně právě na Taxisu.
Majitel si zadní pozici na Taxisu přál, Tiumen je známý svoji flegmatickou povahou a začátky dostihu mívá pomalejší. Následně Váňa upotřebil svoje četné zkušenosti, nenechal si ujet přední jezdce a do cílové rovinky točil ve vedoucí čtveřici. Koně nechal pár oblouků projet vnější, avšak nerozbahněnou stopou. Naopak někde přímo předpisově točil, nejel metry navíc. A to rozhodlo. Navíc mu poslední tři skoky na trávě nádherně vyšly, každým skokem se přibližovali k vedoucí dvojici. Poslední skok skákal dokonce před Sixteen. Obavy z výhry očekával od Numera Due, který šel výborně. Nakonec skončil třetí.
Sixteen byla brzy v předních pozicích, v cílové rovince už bojovala srdcem. Síly neměla brát z čeho. Přesto byla do půli rovinky rovnocennou soupeřkou Tiumena, který svoje cvalové skoky stále prodlužoval. Poté už nebylo pochyb, Váňa s Tiumenem se řítili do cíle, ukázali všem záda. A prvním gratulantem byl právě Josef Bartoš, stájový jezdec Josefa Váni. Sixteen ztratila možnost zlatého hattricku, přesto dokončila na výborném druhém místě a i majitel pan Bouček byl maximálně spokojen. Již před závodem potvrdil, že zdraví je pro něj přednější než vítězství. „Kdyby nebojovala srdcem, skončíme asi na pátém místě, je to neuvěřitelná kobyla.“ I když Josef Váňa byl přesvědčen, že únava byla způsobena především pobytem Sixteen v Pardubicích o den dříve kvůli ranní veterinární prohlídce. Nemá převozy ráda a jádra se v cizím prostředí ani nedotkla.
(Kateřina Návojová, 2.A)
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář