23 úředních jazyků EU (2.číslo)
29. 3. 2009
23 úředních jazyků EU - ku prospěchu nebo naopak?
Jak všichni víme, Evropská unie byla založena v padesátých letech 20. století jako Evropské hospodářské společenství. Zakladateli bylo šest států, a to Francie, Itálie, Belgie, Nizozemsko, Lucembursko a Německo. Už při vyslovení jmen těchto států je nám jasné, že možností domluvy nebylo mnoho; angličtinu, jakožto nejrozšířenější jazyk, by měl každý občan žijící ve státě, jenž je členem EU, alespoň trochu ovládat. Bez ní to již v dnešní době nejde.
Dnes má EU už 27 členů. Takový počet je důvodem velké etnické a kulturní rozmanitosti. Také obyvatel v EU stále přibývá, momentálně jich má sjednocená Evropa skoro půl miliardy. Nemluví jedním jazykem, nýbrž třiadvaceti. Myslím si, že taková škála jazyků by měla být zachována i nadále. Když se začne zavádět jednotný jazyk, národy postupně ztratí svou identitu a historii. Občany by to nepotěšilo a vrátili bychom se o desítky let zpět k národním povstáním a národním obrozením, což přeci nechceme. EU byla založena, aby šířila prosperitu, demokracii a mír. Když bude do záležitostí jednotlivých států zasahovat, národy mezi sebou začnou bojovat o lepší postavení.
Politici, kteří v Evropském parlamentu pracují, nepotřebují umět jazyky ostatních národů. K domluvě jim stačí angličtina a mateřský jazyk. Pro nás občany by měl být zastupující politik zprostředkovatelem a měl by též razit cestu našim požadavkům. Myslím ovšem, že tohle v našem státě moc nefunguje.
Pokud se prosadí Lisabonská smlouva, ze států EU se stane jedno společenství s jednou vládou ( sídlící v Bruselu), která bude rozhodovat za všechny. Jak řekl náš prezident Václav Klaus „ Každá smlouva znamená tu drobné, tu zásadní posouvání evropského integračního procesu směrem k větší unifikaci a centralizaci a k oslabování pozic a pravomocí členských států“. Vždyť EU už v Ústavě navrhovala vlajku, hymnu, prezidenta, státní svátek a přestávala být mezistátní organizací. (Kancléřka Merkelová proto navrhla Ústavu přepsat do formy dodatků ke stávajícím smlouvám. Postup byl dokončován až v roce 2007 v rámci portugalského předsednictví, od toho název Lisabonská smlouva.)
Nemyslím si, že společenství, které mluví různými jazyky, by nemělo fungovat dobře. Jen by bylo třeba navrhnout dokument, s nímž bude spokojena alespoň většina. Není možné, aby si vyšší orgány nadiktovaly, co kde bude a jak co bude fungovat. Někdy mám pocit, že se tímto postupem vracíme zpět k totalismu, kdy mělo váhu slovo jen pár desítek lidí a nikoho nezajímalo, jak se žije obyčejným lidem.
Na závěr. Bulharština, estonština, italština, španělština, švédština, finština, maďarština, čeština, slovenština, němčina…také si myslíte, že by byla škoda nechat všechny tyto jazyky postupně vymizet?
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář
